Třetí hlavní kmenovou skupinu tvoří Núbijci, jež žili po tisíce let ve vlastní zemi, rozprostírající se kolem Nilu, nazývanou Núbie (překrývala část Horního Egypta a severního Súdánu). Dnešní Núbii byste hledali poměrně těžko, byla totiž zaplavena díky vystavění Asuánské přehrady a jezera Nasser. Núbijci byli na příkaz vlády přestěhováni, i tak byla většina jejich starodávné kultury a architektury ztracena pod vodou.
V Egyptě žije několik odlišných minorit jako například Berberové žijící okolo oázy Siwa nebo sedm milionů Koptů , kteří jsou etnicky stejného původu jako většinová muslimská část obyvatelstva, ale zůstali věrni křesťanské víře a tradicím.
Po celá tisíciletí byl Egypt sužován vlnami dobyvatelů, kteří samozřejmě vždy p osobě nechali nějaké potomky. Tak se Egypťané mísili s Římany, Řeky, Turky, Mameluky, ale také s Francouzy a Angličany; můžeme tedy tuto zemi považovat za jakýsi kosmopolitní tavící kotlík.
V minulých padesáti letech se začali Egypťané z venkovských oblastí stěhovat do větších měst v naději, že najdou práci. Dnes více než polovina populace žije v zoufale přelidněných městech. V důsledku toho vláda vyhlásila několik opatření stimulujících vystěhování části káhirské a alexandrijské populace. Část tohoto programu zahrnuje výstavbu průmyslových měst a už dnes se zdá, že by se mohl setkat s úspěchem.
Někteří egyptští politikové byli nebo jsou ve vedoucích pozicích velkých mezinárodních organizací (vzpomeňte například na Boutrose Boutrose-Ghaliho v Organizaci spojených národů). Také největší počet afrických a arabských nositelů Nobelovy ceny pochází z Egypta.
Egyptská populace
Egypt je patnáctou nejlidnatější zemí světa. Populace čítá bezmála 80 milionů lidí a musí čelit největší populační explozi v celém arabském světě. Velká většina obyvatel žije okolo Nilu nebo v jeho deltě (toto území tvoří jen 4% celkové rozlohy Egypta), což v důsledku činí tyto oblasti jedněmi z nejhustěji obydlených regionů světa.
Nejhustěji osídlená je Káhira, kde hustota zalidnění dosahuje 2 136,1 člověka na kilometr čtvereční oproti 63,7 lidem na čtvereční kilometr v Egyptě jako celku (přičemž Dolní Egypt je osídlen mnohem více, než Horní).
Trend rapidně rostoucí populace (nejrychleji rostoucí v arabském světě) nadále pokračuje a nepříznivě tak ovlivňuje egyptskou společnost a ekonomiku vůbec. Je všeobecně známo, že je egyptská populace velmi mladá, lidé do 18 let věku tvoří více než 40%.
Náboženství v Egyptě
Oficiálním ústavně stanoveným náboženstvím je islám, přičemž 90% obyvatelstva jsou sunnité. Egypt je velice vlivným intelektuálním centrem islámského světa. Al Azhar, nejstarší univerzita světa, je místo, kde získávají islámští učenci celého světa svou kvalifikaci. Rektor Al Azhar tedy zaujímá jedno z hierarchicky nejvyšších míst muslimského světa a ovlivňuje řešení mnoha náboženských otázek dneška.
Koptští křesťané tvoří nejvýznamnější náboženskou minoritu, která čítá zhruba 7 milionů lidí. Mezi koptskou a muslimskou komunitou je patrné napětí, které čas od času vyústí ve vandalismus či projevy fundamentalismu.
Další zhruba milion obyvatel se hlásí k římskokatolické, řecké či arménské větvi křesťanství, ale můžete se setkat i se zástupci protestantských církví. Tato náboženství v Egyptě vzkvétala zejména v koloniálních dobách, dnes jsou spíše na ústupu. Zdejší židovská komunita je téměř nepostřehnutelná; jednak je zde pouze malé množství Židů a jednak jsou velmi nenápadní.
Jak se v Egyptě mluví
Oficiálním jazykem je sice arabština, ale se zřetelným egyptským dialektem (používají jej i média). Hlavní rozdíl tkví ve výslovnosti hlásky jim – Egypťané ji vyslovují jako g (obvykle j). Najít někoho, kdo mluví anglicky, by neměl být problém, zvláště v turistických centrech. Většinou nadšeně vítají každou možnost, jak se v angličtině procvičit, takže se nemusíte nijak zvlášť obávat opravit jejich anglickou výslovnost či přiučit je pár novým slovům. Měli byste ovšem dbát na zásady slušného chování a nejdříve se zeptat, jestli anglicky vůbec mluví. Nejlepší je použít arabskou frázi Inta/inti aarif il-inglezi? – Umíte anglicky? (on/ona)
Egyptské umění
Když přihlédneme k pětitisícileté egyptské historii, kosmopolitismu, silné islámské tradici, moderní všearabské politické a intelektuální historii a relativní svobodě, můžeme považovat Egypt za kulturní centrum arabského světa. Egyptský televizní, hudební a filmový průmysl dominuje tomu arabskému.
Egypťané byli první velkou civilizací, která v umění kodifikovala design svých užitých prvků. Například nástěnné malby vytvořené na počest faraónů musely sledovat neměnná pravidla znázorňování a symboliky. Současné egyptské umění je však už stejně rozmanité jako kterékoliv jiné.
Egyptské ministerstvo kultury řídí různé kulturní instituce západního stylu jako například Káhirskou operu, Národní loutkové divadlo, Národní symfonický orchestr, stejně jako mnoho muzeí.
Egypt byl a je považován za studnici arabské literatury, díky své produkci největších arabských děl 20. století od spisovatelů jako Taha Hussain, Tawfiq Al Hakim nebo nositele Nobelovy ceny Naguiba Mahfouze.
Tradice egyptské kinematografie sahá až do třicátých let minulého století. Káhira byla dlouho známa jako Hollywood Středního východu. V egyptské metropoli probíhá každoroční Káhirský mezinárodní filmový festival, loňský prosinec oslavil 30 let svého trvání. Vliv egyptského filmového průmyslu na arabský by se dal přirovnat ke vlivu americké produkce na euroamerickou. Zlatý věk egyptského filmu byl ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století, kdy jako mezinárodní filmová hvězda zářil Omar Sharif (můžete si ho vybavit z filmů Lawrence z Arábie, Pád říše římské nebo Doktor Živago). Dnešní hvězdou egyptského plátna je komik Adel Emam, jehož politická satira dráždí vládu a tak mu přináší respekt publika. Moderní atmosféra lichvy a velikých daní ze zábavního průmyslu se sebou přináší drastický úpadek standardu egyptského filmu.
Egyptská média
I když jsou všechny noviny a periodika pod státním dohledem (stejně jako všechna vydavatelství a nakladatelství), dá se říci, že je v Egyptě relativní svoboda tisku se silnou tradicí. Veřejnoprávní vysílání bylo dříve spíše nástrojem všearabské propagandy; toto dnes už není hlavním vládním cílem, takže egyptský rozhlas má dnes nejlepší arabské vysílací programy v arabštině, angličtině, francouzštině i jiných jazycích. Televizní vysílání bylo zavedeno v roce 1960 a je od té doby výhradně v rukách státu. V současné době je zavedených pět národních kanálů. Velkým vývozním artiklem jsou egyptské televizní seriály (i když jejich kvalita často pokulhává).
Egyptská hudba
Egyptská hudba je bohatou směsicí původních, středomořských, afrických a západních prvků. Ve starověku se nejčastěji hrávalo na harfy, flétny (domácími nástroji jsou ney a oud), bicí nástroje a samozřejmě se zpívalo. Egyptská lidová hudba se dodnes hraje na svatbách, oslavách a festivalech.
Sport v Egyptě
Národním sportem Egypta je fotbal v jeho evropské podobě. Nejpopulárnějšími a nejúspěšnějšími týmy jsou EL Ahly a El Zákalek. V oblibě je také tenis a squash (v mistrovství squashu bývá egyptský tým nelítostným protivníkem už od 30. let 20. století.